(Fotky) Verča se odhaluje břečťanu (Patreon)

Další týden je tu a spolu s ním i další foto série. A tentokrát jedna povedená! Nebo teda aspoň mně se to zdá :D 

Když jsme odjížděli z poslední lokace, kterou jsem nesnášel už od doby, co jsme tam zastavili, rozhodl jsem se, že i kdybychom neměli vyfotit už nic, tak nezastavím, dokud mě něco nepíchne do oka svou dokonalou ostrostí a krásou. A to se pak o šest set kilometrů (pocitově) později stalo.

Je to místečko kousek pod kunštátským zámkem, vlastně by se dalo říct, že to je zámeckej park. Až na to, že to není park, ale je to tam prostě hezu :D tak jak to pod zámkama bývá.. v pohádkách.

My jsme ale neměli připravený žádný zámecký šaty, ve kterých by se mi princezna odhalovala, takže jsme to hráli aspoň na bílej topík a sukýnku, aby ta moje skoro třicetiletá Verča mohla hrát tu správnou, nevinnou, netknutou! :D (bylo to její rozhodnutí, já bych ji tam fotil rovnou na hulváta nahatou) :D

Široko daleko nikde nikdo nebyl. Přesně do doby, než se Verča začala svlíkat. Na vteřinu přesně v ten moment okolo nás pomalým, pomalejším a ještě pomaleším krokem procházeli dva mladí tatínci s kočárkama a VŮBEC se nekoukali. Vůbec. Jakoby.

Takže krom toho, že jsme se poradostnili s Verčou navzájem, rozzářili jsme den i někomu dalšímu a to se vždycky počítá :)

Už se vám někdy stalo, že jste šli po ulici, parkem, nebo lukama a lesama a potkali tam nahulatou vílečku? Mně totiž nikdy, ale vždycky na to myslím a tak trochu o tom i sním :))