(Fotky) Terezka kousek za Letovicema (Patreon)

Znáte to, když se potkáte s někým, s kým se tak dobře povídá, že čas plyne v poměru 1 minuta povídání ku 1 hodině ušlýho času? :D Jakože asi dvě minuty jsme si povídali od doby, co jsme po první, zkušební sérii skočili do auta a najednou bylo sluníčko všude pryč a hnala se škaredá velká černá tma! Takže jsem to musel zachránit.

Jestli je v Letovicích jedno místo, kam svítí sluníčko nejdýl, tak je to u letiště. Je to můj oblíbenej (a taky záchranej) spot, protože jednak je tam jakš takš rovina (což je v našich končinách totálně vyjímečný), druhak je tam tráva! a za třetí tam svítí to sluníčko. No a navíc tam nechodí lidi. Jenom letci na letiště. Ale to jsou všechno vesměs sousedi od nás z bytovky, takže to je v pořádku. :D

Terezka po tom, co se mnou místo focení proseděla hodiny v autě měla pocit, že se potřebuje hýbat, což jsem kvitoval .. s povzdechem :D Protože když už jsme konečně měli kus nějakýho sluníčka, který jsme chytali na poslední chvíli, tak já z ní chtěl udělat svou vílečku! Jemňunku! .. Chvíli se nechala přemlouvat, ale potom stejně začala pobíhat a poskakovat a natlemovat se.. a kdyby měla červenou sukýnku, tak bych i tipoval, že to je maková panenka ty jo. Nicméně sukýnku neměla, takže prostě byla jen nahá poskakovkyně uprostřed trávy kousek za letištěm.

Ne že by u toho ale nebyla roztomilá! :D 

Já s tím nechci zase vysírat, ale víte jak to bylo s mrakama, který se přihnaly těsně před západem že? ... Prostě standardní konec léta, kdy ještě nejsou ty krásný rudo oranžovo růžovo okrovo žlutý západy jako teď, ale jsou to obyčejný oranžády, doplněný na 99% skoro vždycky nějakým tim šeďákem, kterej vyskočí ze zálohy na poslední chvíli, aby nás všechny nasral. Takže v tom momentě mi bylo úplně u prdele, že Terezka poskakuje, pobíhá a sranduje. Kdyby nebyla taková hrozná zima, tak bych se snad vyslíkl taky a poletoval tam s ní jako správnej Emanuel. Dokonce jsem to už zvažoval! Když v tom se slunce změnilo na zářivou rudou kouli. Mrak se upostranil a všechno asi na tři minuty zalilo sytý červený světlo. V tom momentě se Terka už stejně potřebovala vydýchat, takže do sebe na ten danej moment všechno zapadlo jako bota do čerstvé malty.. nebo klíč do zámku.. nebo mamut do jámy.. A já jsem konečně mohl vyfotit ty lifestyle vílovský fotky, který jsem potřeboval pro svůj klid v duši.

A i když o ně napřed Terezka nestála, tak nakonec byla celkem nadšená. Čumte na ten výraz. Říkala "ale piča já su dobrá, ne?"  nebo tak něco :D .. 

No.. a pak jsme tady v té trávě ještě chvilinku fotili, než byla úplná tma, ale to ještě nemám upravený, takže zase za pár dní sem s tím přispěchám! :)) 

Terezka je boží a měla by podle mě normálně dělat modelkování. Myslim, že takovou babu by ocenil snad každej fotograf a každá fotografka.. Já se tady z toho roztíkám, jenom na to vzpomínám ..jak byla dobrá.. :D .. achjo.. :)