Home Artists Posts Import Register

Content

Pár hodin předtím, než mělo začít moje několik týdnů domluvený focení na který jsem se celkem těšil, mi přišla zpráva: "Honzo, dneska se na to necítím". To se někdy může stát a stává se to. Všem. Takže jsem to vstřebal, přenesl se přes to a pustil se rovnou do hledání náhrady. Vyhodil jsem na instáč výzvu, že hledám na rychlovku kohokoli, kdo by se mnou šel ven fotit. Měl jsem totiž už brutálně naladěno na foto podvečer a nechtěl jsem se o to nechat připravit. I když zrovna optimistickej jsem nebyl.

Na instagramu mám něco přes 10k sledujících. Je tam tak 2.000 holek. Víte, kolik se jich ozvalo? Jedna! :D A byla to ta nejlepší, která se mohla ozvat. Byla to Míša! Míša, moje oblíbenkyně, moje nejvílovatější světlovlasá kráska. Ta jediná je snad spontánní, volnomyšlenkářská a chápe, že když píšu výzvu, tak opravdu toužím po naplnění této touhy! :D 

Napsala mi "jsem kousek od tebe s kamoškou, nic sebou nemám, ale kdyžtak můžu" a to bylo přesně to, co jsem pro ten den potřeboval a nešlo dělat nic jinýho, než si pro ni přijet a pořádně ji vyfotit :D Vesele jsem pak ještě na IG přidal tuhle fotku


Když sebou ale nic neměla.. a já nechtěl udělat jen další "Zemánkovská tráva u silnice a v ní něžná modelka" set, dlouho jsem jezdili v autě a hledali místo, nebo prostor, kam by se hodila a navíc by vypadala, že to bylo předem vymyšlený a jedná se o vysoce konceptuální profesionální práci dvou zkušených tvůrců.

Těsně před tím, než jsem to vzdal, protože už jsem začal mluvit o tom, že slunko brzo zapadne a nezbyde nám nic jinýho, než zalízt do trávy u silnice, jsem uviděl mini park a v něm pár stromů obrostlých břečťanem.. A samozřejmě se tam toulala celkem spousta lidí a o co líp - byla tam zrovna partička mladších kluků kolem dvacítky, kteří se jako lvi chladili ve stínu statných listnáčů :D a ti samozřejmě projevovali hlasitým řevem svoji radost nad blízko se pasoucí křehkou gazelu.

No a já musim opět pochválit Míšu, jako modelku, která překonala svoje obavy a stud a se slovy, že ví, že to za to stojí, odhodila ze sebe ladným pohybem moji deku a začala pózovat. Přesně tak jak jsem potřeboval a chtěl, nehledě na to, kdo kolem byl, nebo koukal. Nicméně, když jsem ji říkal, že potřebuju aby zalezla mezi stromy a dělala, že k nim patří, tak to úplně vážně brát nechtěla :D Dokud nezjistila, že to bude pravda :D 

To soustromí mi přišlo brutálně magický a možná skoro až strašidelný, takže jsem tentokrát nechtěl, aby se Míša tvářila jen jako obyčejná sexy mladá šťabajzna, ale naopak jsem jí říkal, ať se tváří klidně smutně, klidně vážně. Že mi to evokuje něco ve smyslu, že ona sama představuje přírodu, nebo že je poslední víla na světě a schovává se v téhle skrýši .. nebo něco v tom smyslu.. Chtěl jsem, aby to nepůsobilo jen svůdně, i když tu svůdnost jsem tam samozřejmě dostal taky, protože s Míšou to jinak ani nejde :))

Vystavuju sem všechny fotky, který jsem udělal, ale tu sérii, kterou bych běžně dal ven, bych osekal jen asi na pět šest fotek, který by měly přesně tu atmošku, kterou jsem hledal, našel a zachytil. Dejte vědět číšla fotky, nebo fotek, který vás berou nejvíc. Pro mě to je ta poslední. Ta je pro mě úplně nejlepší z téhle série. :)

Files