V PLNÉ SÍLE ZPĚT? (Patreon)

Dlužím vám omluvu a vysvětlení. Pár týdnů jsem nebyl aktivní.. 

Už jsem to vysvětloval nějakej příspěvek zpátky a všechno se to dost odvíjí od mých zubů. Mám v hubě zaděláno na třetí světovou a přiznávám, že jsem totální sračka a fakt se bojím zubařů a jenom pomyšlení na to, že si půjdu sednout na křeslo mě dohání k šílenství. Radši bych si nechal zarazit hřebík pod nehet. 

Když jsem byl malej, měl jsem fakt divočinu.. nějaký debilní trhání kvůli rovnátkům a podobně... pozdějc kolem střední školy jsem vychytal šílenou zubařku, která rozhodně nechtěla nic umrtvovat a vyžívala se pravděpodobně v sadismu.. a já protože jsem neznal nic jinýho, tak jsem na zubaře rezignoval se strachem, že takhle to je všude. 

Před třicítkou jsem si našel soukromou zubní ordinaci, která mohla být fajn, ale od doktorky jsem tam chytal akorát výsměch za to, že jsem sračka, což mi na sebevědomí v křesle zrovna nepřidávalo, takže další rezignace..  No a momentálně jsem ve stavu, kdy bych potřeboval tak 60 zubů vytrhnout a dalších 80 vyvrtat.. Samozřejmě s nadsázkou.. 

To, že jsem začal ještě před vánocema trpět bolestma mě sundalo a nebyl jsem schopnej k tomu zubaři jít.. Nicméně ty bolesti samozřejmě (jako vždycky) odešly a posledních pár týdnů už zase řeším všechny běžný věci, místo toho abych se jen věnoval nějakýmu bolení.. Doháním, co jsem zameškal a vim, že jsem totální vocas. Našel jsem si už jinou zubní ordinaci, kde by to mělo fungovat tak, jak potřebuju.. to znamená, že mají i svýho anesteziologa a tím pádem budu schopnej se nechat oblbnout a ošetřit.. Jen na to musím vydělat prachy, protože to všechno postupně bude odhadem v ceně mýho starýho auta.. 

S těma bolestma a zánětem jsem nebyl vůbec schopnej ani fotit ani natáčet ani na to myslet, nebo něco domlouvat.. Navíc jsem každej den, kdy jsem nemakal, začal mít vnitřní pocit vlastní neschopnosti, která mě sundávala až mě sundala natolik, že jsem si prožil nějakou vnitřní krizi napomezí totálního vyhoření, kde se mi střídaly pocity zbytečnosti a marnosti.. K tomu asi přispěla jak zima a tma, tak i to, že se člověk pořádně s nikým nevidí, nepotkává.. to máme asi všichni, takže tady nebudu dál brečet.

Ale ještě mám dvě věci:

První je moje obří úcta a vděčnost k vám všem, kdo tu se mnou jste a podporujete mě. Bez vás bych momentálně byl na totálním dně tak, jako jsem býval kdysi, když jsem nevěděl, jak a kde vzít prachy na přežití a doufal jsem, že najdu něco, co mě bude bavit a uživí. Bez vás bych to tentokrát nedal. V nejhorších dnech jsem myslel na to, že tady na Patreonu mám přes 300 totálně skvělejch lidí, kteří trpělivě čekají na to, co dalšího vymyslím a udělám a to mě motivovalo překonat všechno, co mě ničilo ať už fyzicky, nebo v hlavě. Děkuju za to, že tu jste. Vážně a upřímně. To, že vás tady mám je ta nejlepší věc, co mě v životě potkala a jsem za to nekonečně vděčnej.

Druhá věc je, že už připravuju nový věci, který se tu postupně začnou objevovat.. Samozřejmě za tu dobu, co jsem tu teď nepřidal vůbec nic, vás mohly napadat nějaký otázky, nebo jste si říkali "Honzo, mohl bys udělat tohle a tohle" ... a pokud vám něco vrtá hlavou, nebo pokud máte cokoli, čím bych vám mohl udělat radost, hoďte mi to do komentářů. Pokud to bude jen trochu v mých silách, udělám to! :) 

Děkuju, že jste si tohle přečetli, že jste na příjmu, že jste tu se mnou a doufám, že jste zdraví, že už se těšíte na jaro a nepociťujete nic z toho, o čem jsem tu psal.

PS: Tohle jsem původně chtěl natočit jako video, ale nenašel jsem dost odvahy a sebevědomí na to být před kamerou. Divný že? .. Já se ale překonám! Držte mi palce.