Home Artists Posts Import Register
Join the new SimpleX Chat Group!

Content

Jsem chvilku přemýšlel, jestli sem tyhle fotky, mezi všechny ty nahulatý a odhalený, dávat, ale nakonec jsem si (jako vždycky) řekl, že prostě i tohle je něco, co jsem s láskou vytvořil a chci se s váma tady o to podělit. A navíc tady určitě bude minimálně jedna koňařka, které to udělá radost a napíše mi, že chce taky takový fotky! :D

"Co děláš zítra?" čumí na mě u stolu moje dvacetiletá ségra, která se mě nikdy neptá na to, co dělám a už vůbec mi nikdy nenabízí program. Takže jsem celkem vyděšenej, ale v plánu nemám nic, tak jí to suše sděluju. "Tak mě zítra vyfotíš s koněm.." Zvedám obočí, protože jestli něco Venda nemá ráda, tak focení a jestli jsem měl pocit, že by se někdy nechala od někoho vyfotit, tak já bych byl ten poslední :D

Nemáme to spolu jednoduchý - 16 let rozdíl už mezi lidma udělá trochu mezeru. Jako mimino se mě bála, protože si myslela, že jsem cizí člověk.. pak když trochu povyrostla, tak jsem byl pořád úplně mimo dům a nikdy jsme nic neřešili.. v pubertě neměla zájem o nic a už vůbec ne o nějakýho bráchu (nečekaně :D).. a teď, když jí přestalo být "náct" a začalo být "cet", tak teprve k sobě postupně nacházíme cestu.

Tak na ni koukám, je mi jasný, že než se mě zeptala, tak si stokrát řekla, že to neudělá, pak že to udělá, pak si řekla že to je fakt blbej nápad, pak si řekla, že to bude dobrý.. Pak to určitě probrala s mamkou, která ji řekla, že určitě půjdu.. pak si řekla, že mě nebude srát (nebo co já vím).. A pak se prostě ve všem tom stresu vedle mě posadila a řekla tím "mě nezraníš když mě odmítneš" tónem "Zítra mě vyfotíš" a já věděl, že na tohle nemůžu říct ne.

Takže říkám (co nejvíc nadšeně a co nejmíň udiveně) "Jasně, rád", nacož jsem slyšel "supr" a ségra zmizela z dohledu :D ... Miluju BTW jak štíři nesnáší to, když někoho musí o něco prosit a jak dělaj nedostupný, tvrdý, rozhodný, ale uvnitř je cejtit, jak to všechno vře a hoří :D (máme v rodině asi 5 štírů, takže bohatý zkušenosti) :D...

No a další den teda jedu ke koňům, kde na mě ségra čeká.. Mám stres, protože svoje ségry běžně nefotím (a to mám jen jednu).. a mám stres, protože nevim jestli mi to půjde (protože jsem fotil s koněm dvakrát v životě a pokaždé to bylo v hajzlu, protože koně jsou koně)..

Dojedu tam, ségra se proti mě řítí s obřím kurva zvířetem, který na mě čumí tak, že je mu líto, že je býložravec.. dostávám do rukou pět obřích mrkví - dvě na seznámení, dvě na vábení pozornosti při focení a jednu jako poděkování. Super. Takže mu tu první chci dát k čumáku, ať si pochutná..

Kůň ke mně čuchá, jak kdyby byl vědma, která právě z mojí ruky vyčetla, že zítra je po mně a neví jak mi to říct.. Já se snažím dělat nejvíc sympatickýho podavače mrkví, kterej vůbec nemá strach (protože psi vycítí strach a kousnou tě a koně jsou jenom stokrát větší psi).. a koník si párkrát dupne a frkne a když cejtí, že jsem se nepřiposral, v pohodě A OPATRNĚ si ukusuje z mrkve a těší se z toho, jak výborná je. Já se velice těším taky z toho, že mi zůstalo 5 prstů.

Dobře, první stres je za mnou. Teď už se teda známe a jsme jakoby kamoši.

Jdeme na pastvu za stáje. Ostrý slunko jako prase. Celý to tam je z kopce, takže je mi jasný, že na fotkách bude rozházenej horizont a všechno to bude padat na stranu.. A do toho přijíždí auto a ségra říká "Jooo to je kamoška, já jsem jí slíbila, že ji taky vyfotíš" .... :D:D PIČO SUPER

A vlastně jsem měl možnost jen se víc stresovat z toho, že nestihnem na klid vyfotit aspoň pár hezkých fotek, nebo spadnout do pohody, protože nahodilý události nejsou moje chyba a mám se kdyžtak na co vymluvit :D .. a řekl jsem si, že si to prostě užiju, povznesl jsem se nad to, že mě to hrozně sere (rozuměj stresuje) a díky tomu, že Venda měla přesně nachystaný fotky, který chce a ten její krasokůň bezvadně spolupracoval, tak se nám to povedlo nafotit všechno celkem rychle a celkem hezky a mám z toho radost.

Mezi těma dvěma sériema co tu vidíte, přišla ta kamarádka koňařka - 15ti letá milounká slečna, která měla vlastního koně, kterej nejen že nechtěl mrkev, natož pak fotit, ale nechtěl ani, aby ho kdokoli uprostřed té vší trávy čímkoli sral, takže to bylo úplně v hajzlu a fotky z téhle části focení sem nikdy nedám :D ..

Ale zbytek byl úplně v cajku a mám radost, že jsme se ségrou zase o něco víc blíž.. a vlastně jsem i rád, že mám nějaký nový fotky "baba a kůň" .. i když je vám jasný, že by se mi víc líbilo, kdyby to byla nahá baba a ne moje ségra :D.. ale tak.. příště třeba.. někdy.. nevim :D asi ne.. :D koně jsou svině :D

Jo a BTW čtyři mrkve mi zbyly! Tři jsem měl v kapsách kraťasů, který mi díky tomu furt padaly až jsem málem ohrozil mravnost mladistvých.. a jednu mrkev jsem jako standardní mušketýr držel celou dobu v ruce a šermoval s ní tak, abych ucvhátil pozornost jednoho a pak i druhýho koně. Oběma jsem byl úplně u prdele, ale především jsem pak ještě tři dny měl křeče v ruce, kterou jsem držel foťák! :D

Měl bych začít cvičit.

Files

Comments

Dasaro

Pěkně ses rozepsal. Čte se to jedna báseň. Ale jasně, fotky taky dobrý. TAk nějak je tam vidět ten rukopis.(tzn. takovej kvalitativní standart- dobrej standart) Budeš to mít těžký se neustále překonávat aby jsme udělali Uau tak to je pecka, to tu ještě nebylo.